| gen. |
jiti (opouštět koho, co); odcházeti kam (z domu, do práce ap., куда); odcházeti od koho, čeho (od muže, od rodiny, od těžké práce, от кого, чего); odcházeti (o kouři komínem); odjíždětl (o vozidle); odplouvati (lodě na moře); odstupovati (z funkce); opouštéti co (stadión, hlediště ap., откуда); jít pryč; ucházeti (o plynu, o kouři ap.); unikati komu, před kým, odkud (pronásledovatelům, z vězení ap., от кого, откуда); unikati čemu, před čím (trestu ap., от чего); uplývati (o mládí); vyplouvati (z přístavu, o lodi); vystupovati (ze služby); vyžívati se v čem (v hudbě ap., во что); zacházeti (do lesa, do domu ap., куда) |
