| gen. |
dáti se (kudy, kam, каким путём, куда); dojít si nač (na svačinu ap.); jiti (případné počínací); padnouti co nač (úspory na zařízení ap., на что); pokročiti (vpřed, ke dveřím ap.); propůjčiti se k čemu (k podvodu, k zradě ap., на что); přistoupiti nač (na návrh, na zákaz atomových zbraní ap., на что); pustiti se kam (do hor, pěšky do Prahy ap., куда); rozsněžiti se (о снеге); uchyliti se k čemu (ke lži, k násilí ap., на что); vyjíti si (do lesa ap.); zvrhnouti se po kom (po otci ap., в кого) |
