| gen. |
blížiti se ke komu, k čemu (prostorově, к кому, чему); docházeti (kam, ke komu, k čemu, к кому, чему); hlásiti se ke komu (k známému na ulici ap., к кому); hoditi se komu nač, k čemu (být vhodný, vyhovovat, zř. vyhovět, кому для чего); jiti na co jak (opatrně, chytře ap., к чему как); jiti k čemu čím (barvou k šatům ap., к чему чем); laditi k čemu, s čím (klobouk k šatům, s šaty, к чему); těsně se přibližovat (вплотную); přibližovati se (o termínu ap.); přicházeti ke komu, k čemu (těsně, к кому, чему); přiléhati (o výroku, o definici ap.); přistupovati ke komu, k čemu (k oknu, ke dveřím ap., к кому, чему); schylovati se k čemu (ke konci, к чему); stahovati se (o demonstrantech ap.); zamlouvati se (komu, кому); zapadati (víko u krabice ap.) |
