| gen. |
běžeti (o filmu, o divadelní hře); jít, sedět po boku (koho, с кем); dávati se (kudy, kam, каким путём, куда); být v chodu (o jednání); jeti (o vlaku); jiti (na zámečníka, k poště ap., куда, во что); jiti pro koho, co, na co (pro lékaře, pro pivo ap., за кем, чем); jiti ke komu, za kým s čím (s prosbou, se stížností ap., к кому с чем); jiti komu (slušet, кому); konati se (právě v tuto dobu); plouti (lod po moři, vory po řece ap.); pouštěti se kam (do hor, pěšky do Prahy ap., куда); propůjčovati se (k čemu, на что); přicházeti (při vyjadřování pořadí); přistupovati nač (na návrh ap., на что); slušeti (o šatech, o účesu); šlapati po čem (po trávníku ap., по чему); táhnouti (o zástupu lidí ap.); ubíhati (o čase); uchylovati se k čemu (ke lži, k násilí ap., на что); věsti kam (o cestě, o schodech ap., куда); vykračovat (po silnici ap.); vykračovat si (po silnici ap.) |
