| gen. |
dáti si (oběd, večeři ap., себе); dobýti čeho, co (pevnosti, pevnost, města, město ap., что); chytiti (koho, co, zač, кого, что, за что); chytnouti (koho, co, zač, кого, что, за что); obrati koho oč (o peníze, o šperky ap., что у кого); odebrati co komu (řidiči řidičský průkaz ap., что у кого); odebrati co, čeho (vzorky ze zboží, mouky z pytle, что, чего); pobrati (co komu, что у кого); přebrati co od koho, po kom (vedení oddělení ap., что у кого, после кого); sebrati (s sebou své věci ap.); vybrati (peníze ze záložny); vyjmouti (z knihy citát ap., что из чего); vyzdvihnout (peníze ze spořitelny); vyzdvihnout si (peníze ze spořitelny); vyzdvihnouti (poštu, opravenou věc, zavazadlo z úschovny ap.); vyzvednout (peníze); vyzvednout si (peníze); vzíti (komu co, у кого что); vzíti koho (uchazeče do práce, do služby ap., кого) |
| gen. |
dokročiti na koho (na lajdáky ap., за кого); dokročit nač (na nepořádky ap., за что); dostati se k čemu (přistoupit, за что); chopiti se (čeho, за что); chytiti se koho, čeho, zač (zábradlí ap., за кого, что); chytnouti se koho, čeho, zač (zábradlí ap., за кого, что); chytnouti se (за кого, что); obouti se do čeho (do práce ap., за что); podejmouti se čeho (úkolu ap., за что); pustiti se do čeho (do jídla, do čtení ap., за что); uchopiti (zábradlí, за что); ujmouti se (čeho, за что); uvolit se (vykonat co ap.); vložiti se (do práce, за что); vzíti se; zasaditi se (o zlepšení pracovních podmínek ap., за что) |
