| gen. |
nehlásit se (ke komu, от кого); odepírati (от чего); odmítati co (nabídku, pomoc ap., от чего); odmítati (úplatky, odměnu, dary, от чего); odpírati (plnit své povinnosti, от чего); odpírat si co (cukroví, zábavu, от чего); odříkati (komu co, от чего); odříkati se (koho, čeho, от кого, чего); odstupovati od čeho (od návrhů, от чего); odvolávati (návrhy, от чего); rezignovati nač (na funkci předsedy ap., от чего); resignovati nač (na funkci předsedy ap., от чего); upouštěti od koho, čeho (od záměru ap., от кого, чего); ustupovati od čeho (od svých názorů, od požadavků ap., от чего); vzdávati se čeho (odměny, nároků ap., от чего); vzpírati se (přijít ap.); zapírati koho (vlastní rodiče ap., от кого); zříkati se (koho, čeho, от кого, чего) |
| gen. |
odbývati koho (prosebníky, nápadníky ap., кому); odepírati (кому в чём); odmítati koho (tanečníka, žadatele, кому); odpírati komu co (pomoc, právo nač, кому в чём); odříkati (komu co, кому в чём); selhávati (o brzdě, o motoru ap.); vypovídat službu (o přístroji); vykazovati (z bytu, кому в чём); vynechávati (o motoru); zamítati co (žádost, в чём) |
