| gen. |
sklánět se (ke komu, к кому); kloniti se (klasy k zemi, hlava na hrud ap.); nahýbati se (nad kým, čím, ke komu, k čemu, над кем, чем, к кому, чему); nahýbati se z čeho (z okna); nahýbati se přes co (přes zábradlí, через что); nachyliti se (nad kým, čím, nad koho, co, ke komu, k čemu, над кем, чем, к кому, чему); nachyliti se z čeho (z okna ap.); nachyliti se přes co (přes zábradlí ap., через что); nachylovati se (nád kým, čím, nad koho, co, ke komu, k čemu, над кем, чем, к кому, чему); nachylovati se z čeho (z okna ap.); nachylovati se přeš co (přes zábradlí ap., через что); nakláněti se nad kým, čím, nad koho, co, ke komu, k čemu (nad knihou ap., над кем, чем, к кому, чему); nakláněti se přes co (přes zábradlí ap., через что); nakláněti se z čeho (z okna ap., из чего); shýbati se ke komu, k čemu (k zemi ap., к кому, чему); schylovati se (o hlavě, o větvích ap.); skláněti se nad kým, čím, nad koho, co, ke komu, k čemu (nad dítětem, k nemocnému ap., над кем, чем, к кому, чему); skláněti se (o hlavě); vykláněti se (z okna ap., из чего) |
