| gen. |
vystoupit (alpaka); dopadnouti (jak, как); odběhnouti (do vedlejší místnosti, na chvilku ap.); vybočiti (z řady, из чего); vyjeti (auto z garáže, vlak ze stanice ap., из чего); vyjíti (ven, z domu); vyjíti z koho, čeho (z lidu, z dělnického prostředí ap., из кого, чего); vykročiti (ven, z domu ap.); vynořiti se (z lesa, z domu ap.); vyprostiti se (z čeho, из чего); vysednouti z čeho (z vlaku, tramvaje ap., из чего); vystoupiti z čeho (ze dveří, z domu ap., из чего); vystoupiti (na břeh); vyústiti (ulice do náměstí ap., на что); vzdáliti se (z místnosti, из чего); vzejíti z čeho (o sporu, o nepříjemnostech ap., из чего) |
