|
|
| gen. |
крепко (uvázat, přibít ap.); прочно (uvázat, přibít ap.); цепко (držet v ruce, stisknout ap.); туго (utáhnout šroub); твёрдо (věřit, doufat, rozhodnout se ap.); уверенно (řídit hospodářství ap.) |
|
|
| gen. |
прочный (materiál, hráz, provaz ap.); крепкий (materiál, hráz, provaz ap.); окончательный (objednávka, smlouva ap.); твёрдый (valuta ap.); устойчивый (valuta ap.); точный (datum ap.); непоколебимый (úmysl, odhodlání, přesvědčení, vůle ap.) |
| agric. |
плотный; цепкий; выдержанный; жизнестойкий |
| astr. |
твёрдый |
| chem. |
прочный; стойкий |
| construct. |
устойчивый |
| fig. |
прочный (přátelství, jednota ap.); нерушимый (přátelství, jednota ap.) |
